Volby skončily. Hlasy jsou sečteny a mandáty rozděleny. Znamená to, že jsou výsledky definitivní? Ne nutně. Pokud při volbách došlo k závažnému porušení zákona, může do jejich výsledku zasáhnout soud – rozhodnout o neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby konkrétního kandidáta.

Ne každé pochybení však znamená, že se volby budou opakovat. Soudy chrání nejen zákonnost voleb, ale také vůli voličů a stabilitu demokraticky dosaženého výsledku.

Přinášíme přehled toho, kdo může výsledky komunálních voleb 2026 napadnout, jaké důvody mohou před soudem obstát a co vyplývá z aktuální judikatury a rozhodovací praxe soudů.

Pozor na nepřekročitelnou lhůtu

Čtvrtek 22. října 2026 do 16:00

Návrh musí být nejpozději v tuto dobu doručen příslušnému soudu – například do jeho datové schránky nebo na podatelnu.

Nestačí poslední den odeslat návrh poštou. Zmeškání lhůty nelze prominout.

1. Kdo může napadnout výsledky komunálních voleb?

Soudní ochranu upravují především § 60 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, a § 90 soudního řádu správního.

Návrh může podat:

• Volič zapsaný do seznamu voličů v příslušném volebním okrsku.
• Volební strana, jejíž kandidátní listina byla pro volby do daného zastupitelstva zaregistrována.

Není tedy nutné být kandidátem nebo prokázat, že navrhovatel sám přišel o mandát. Na druhou stranu návrh nemůže podat kdokoli pouze proto, že s výsledkem voleb nesouhlasí.

Návrh se podává k místně příslušnému krajskému soudu, např. v Praze k Městskému soudu v Praze.

2. Jak může soud rozhodnout?

Zákon rozlišuje tři způsoby soudní ochrany. Jejich rozdíl je zásadní, protože každé pochybení vyžaduje jiný právní postup.

Druh návrhu	Kdy přichází v úvahu	Možný důsledek
Neplatnost hlasování	Závažné vady samotného hlasování, například zásahy do svobodného hlasování voličů	Opakování hlasování
Neplatnost voleb	Závažné vady volebního procesu, které nelze napravit pouhým opakováním hlasování	Opakování volebního procesu
Neplatnost volby kandidáta	Pochybení ovlivňující zvolení konkrétní osoby	Změna obsazení mandátu

Neplatnost celých voleb představuje nejzávažnější zásah. Pokud lze nezákonnost napravit méně invazivním způsobem, soud musí tuto možnost zohlednit.

3. Kdy je porušení zákona natolik závažné, že může vést ke zrušení voleb?

Základním pravidlem je, že nestačí prokázat samotné porušení zákona. Musí jít o nezákonnost, která hrubě ovlivnila výsledek voleb.

Volební soudnictví tradičně pracuje se třemi otázkami:

1. Došlo k porušení právních pravidel volebního procesu?
2. Existuje příčinná souvislost mezi tímto porušením a volebním výsledkem?
3. Dosáhlo ovlivnění výsledku intenzity odůvodňující zásah soudu?

Důležitý je rozdíl mezi tím, že pochybení výsledek ovlivnit mohlo, a tím, že jej skutečně hrubě ovlivnilo. Po zpřísnění zákonné úpravy nestačí pouhá pravděpodobnost možného ovlivnění. Soud musí na základě zjištěných okolností dospět k závěru o skutečném hrubém ovlivnění výsledku.

To ovšem neznamená, že musí být vždy matematicky prokázáno, jak by hlasoval každý jednotlivý volič, pokud by k nezákonnosti nedošlo. Zejména u nezákonné volební kampaně soud hodnotí souhrn okolností, intenzitu zásahu a jeho věrohodnou souvislost s výsledkem. Právě zde se rozhoduje o úspěchu či neúspěchu většiny volebních návrhů.

4. Účelové přihlašování voličů k trvalému pobytu: problém zejména malých obcí

Jedním z nejzajímavějších problémů komunálních voleb je účelové přihlašování osob k trvalému pobytu krátce před volbami. V malé obci může několik nových voličů významně ovlivnit rozdělení mandátů. Je však možné zpochybnit jejich volební právo jen proto, že se do obce přihlásili krátce před volbami?

Samotné přihlášení k trvalému pobytu krátce před volbami není nezákonné. Rozhodující mohou být skutečné vazby člověka k obci.

Případ Moldava: vyškrtnutí voličů ze seznamu

Významným příkladem jsou volební spory v obci Moldava.

Před opakovaným hlasováním v lednu 2023 obec vyškrtla ze seznamu voličů 38 osob. Spor se týkal toho, zda šlo o skutečné obyvatele obce, nebo osoby s pouze formálně evidovaným trvalým pobytem.

Krajský soud v Ústí nad Labem v usnesení ze dne 1. 2. 2023, č. j. 115 A 8/2023-19, zdůraznil význam materiálního posouzení vztahu voliče k obci a také nutnost využívat příslušné právní prostředky ochrany již ve fázi vedení seznamu voličů.

Navazující ústavní stížnosti byly odmítnuty usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 12. 2023, sp. zn. IV. ÚS 867/23.

Z judikatury vyplývá důležitý závěr: Spor o zápis do seznamu voličů je třeba řešit včas. Nelze automaticky očekávat, že veškerá pochybení při vedení seznamu bude možné napravit až návrhem na neplatnost voleb.

Případ Žlutice: kandidát nemusí mít v obci nejsilnější životní vazby

Další významný případ posuzoval Ústavní soud v usnesení ze dne 14. 2. 2023, sp. zn. II. ÚS 3614/22.

Navrhovatel zpochybnil zvolení kandidáta, který se přihlásil k trvalému pobytu v obci krátce před volbami. Podle navrhovatele měl silnější vazby k jiné obci.

Soudy však zjistily, že kandidát měl ke své volební obci skutečný vztah, dlouhodobě se účastnil místního života a fakticky zde také bydlel.

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost a potvrdil, že pouhé srovnávání intenzity vazeb k různým obcím není dostatečným důvodem pro zpochybnění kandidatury.

Praktický závěr: Pokud někdo tvrdí, že byli voliči nebo kandidáti přihlášeni k pobytu pouze za účelem ovlivnění voleb, musí toto tvrzení podložit konkrétními skutečnostmi. Samotné datum přihlášení nebo skutečnost, že člověk vlastní nemovitost také jinde, zpravidla nestačí.

5. Mohou být volby neplatné kvůli účelovým rezignacím zastupitelů?

Zajímavou otázku řešil Krajský soud v Praze v usnesení ze dne 21. 4. 2023, č. j. 41 A 26/2023-93, týkajícím se obce Charvatce.

Po komunálních volbách v roce 2022 došlo k hromadným rezignacím zastupitelů a náhradníků, které vedly k vyhlášení nových voleb.

Navrhovatelé tvrdili, že šlo o účelový postup směřující k vyvolání nových voleb a získání výhodnějšího politického výsledku. Namítali také účelové přihlašování nových voličů k trvalému pobytu.

Krajský soud návrh zamítl. Zdůraznil přitom dva důležité principy:

• Zákonnost vyhlášení nových voleb je třeba napadat příslušným prostředkem v odpovídající fázi volebního procesu. V řízení o neplatnosti již uskutečněných nových voleb nelze zpravidla znovu otevírat otázku, zda vůbec měly být vyhlášeny.
• Tvrzení o účelovém přihlašování voličů musí být podloženo konkrétními důkazy. Ani relativně malý rozdíl hlasů sám o sobě nezakládá důvod pro zneplatnění voleb.

Pro komunální politiku je tento závěr důležitý: Ani velmi vyhrocený politický konflikt, hromadné rezignace či podezření na účelové jednání automaticky neznamenají nezákonnost následujících voleb.

6. Nepravdivá volební kampaň, manipulace a kupčení s hlasy

Volební spory se nemusí týkat pouze sčítání hlasů. Předmětem soudního přezkumu mohou být také zásahy do svobodné tvorby vůle voličů.

Typicky může jít o šíření závažně nepravdivých informací o kandidátech, nepřípustnou agitaci, nátlak na voliče nebo kupčení s hlasy.

Z pohledu volebního soudnictví je však třeba odlišovat politicky či morálně problematické jednání od jednání, které skutečně odůvodňuje zásah do výsledku voleb.

Soud bude hodnotit zejména:

• Závažnost jednání: Šlo o běžnou politickou kritiku, nebo o prokazatelně nezákonný zásah?
• Rozsah: Kolik voličů mohlo být jednáním zasaženo?
• Načasování: Došlo k zásahu bezprostředně před hlasováním, kdy již nebyla reálná možnost reagovat?
• Dopad na výsledek: Existuje věrohodná souvislost mezi jednáním a konkrétním volebním výsledkem?

Soudy přitom vycházejí ze zásady, že demokratické volby nelze zneplatňovat pouze na základě nesouhlasu s obsahem nebo stylem volební kampaně.

Například Ústavní soud v usnesení sp. zn. I. ÚS 2876/24 zdůraznil význam prokázání souvislosti mezi tvrzenou nezákonností kampaně a hrubým ovlivněním výsledků voleb.

7. Chyby při sčítání hlasů: Kdy má smysl žádat soudní přezkum?

V praxi mohou být důvodem volebního sporu také nesrovnalosti v práci okrskových volebních komisí.

Může jít například o nesprávné posouzení platnosti hlasovacích lístků, chybné započtení hlasů jednotlivým kandidátům nebo nesoulad mezi volební dokumentací a zveřejněnými výsledky.

Soud však není automatickou druhou volební komisí.

Samotné podezření, že komise mohla při sčítání chybovat, zpravidla nestačí k tomu, aby soud nařídil přepočítání všech hlasů.

Navrhovatel by měl označit konkrétní okolnosti, které správnost výsledku zpochybňují – například nesrovnalosti v zápisech, konkrétní chyby při vyhodnocování lístků nebo jiné věrohodné indicie.

Významná je také velikost rozdílu rozhodujícího pro přidělení mandátu.

Jestliže se například poslední mandát rozhodoval při velmi těsném výsledku a existují konkrétní důkazy o nesprávném započtení relevantního počtu hlasů, může být soudní přezkum namístě.

Naopak obecné tvrzení, že volební komise nepracovala správně, bez dalších podkladů obvykle neobstojí.

Z judikatury rovněž vyplývá, že soud může v zákonem stanovených případech zajistit opravu nesprávně zjištěného výsledku, aniž by bylo nutné celé volby opakovat.

8. Jaký dopad má žaloba na volby pro nově zvolené zastupitelstvo?

Podání návrhu může mít bezprostřední dopad na fungování obce.

Návrh na neplatnost voleb nebo hlasování odkládá konání ustavujícího zasedání zastupitelstva do rozhodnutí soudu. Pokud soud návrhu nevyhoví, ustavující zasedání se musí konat ve stanovené zákonné lhůtě po právní moci rozhodnutí.

Naproti tomu samotný návrh na neplatnost volby konkrétního kandidáta ustavující zasedání neodkládá.

Soud o volebním návrhu rozhoduje zpravidla bez jednání, ve lhůtě 20 dnů od jeho doručení.

Pro nově zvolené starosty a zastupitele je proto důležité včas zjistit nejen to, zda byl návrh podán, ale také jaký druh neplatnosti navrhovatel požaduje.

9. Jak postupovat, pokud máte pochybnosti o zákonnosti voleb?

Zkušenosti vyplývající z rozhodovací praxe soudů ukazují, že rozhodující bývá především kvalita skutkových tvrzení a důkazů.

Doporučujeme:

• Přesně identifikovat pochybení. Nestačí obecné podezření z manipulace.
• Zajistit důkazy. Zejména volební dokumentaci, konkrétní svědectví, zveřejněné materiály a další dostupné podklady.
• Vyhodnotit dopad na mandáty. U chyb ve sčítání je důležité přepočítat možné důsledky podle pravidel komunálního volebního systému.
• Zvolit správný typ návrhu. Ne každá vada odůvodňuje neplatnost celých voleb.
• Dodržet lhůtu a procesní požadavky. Ani důvodný návrh nebude úspěšný, pokud bude podán pozdě.

Stejně důležitá je kvalitní právní obrana proti návrhu na neplatnost voleb. Ta by měla rozlišovat mezi skutečně prokázanými vadami a pouhými domněnkami a zabývat se zejména otázkou, zda tvrzené pochybení mohlo ve světle všech okolností skutečně hrubě ovlivnit výsledek.

Závěr: Soud chrání zákonnost voleb, ale také vůli voličů

Komunální volby jsou bezprostředním projevem místní demokracie. Jejich výsledky musí odpovídat zákonu a skutečné vůli voličů.

Soudní ochrana proto představuje důležitou pojistku proti manipulaci a závažným nezákonnostem. Nemá však sloužit jako další prostředek politického soupeření po skončení hlasování.

Úspěšný volební návrh musí být postaven na konkrétních skutečnostech, důkazech a přesvědčivém vysvětlení, proč nezákonnost hrubě ovlivnila výsledek voleb.

A stejně důležité je vědět, že i zjevně problematické jednání nemusí být možné napravit žalobou na neplatnost voleb, pokud zákon pro jeho přezkum stanoví jiný postup nebo jinou fázi volebního procesu.

URBANIUM LEGAL | Právní pomoc obcím a kandidátům

Máte pochybnosti o zákonnosti komunálních voleb? Byl podán návrh na neplatnost voleb ve Vaší obci?

Poskytujeme právní posouzení volebních sporů, přípravu návrhů i zastupování před správními soudy.

Mgr. Beáta Sabolová, LL.M. advokátka | URBANIUM LEGAL www.urbanium.legal

Právní stav k 12. 10. 2026.